Odpalování rakety. Dny vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti si Vás dovolujeme pozvat na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 12. 9. 2015. Mezi vystavovateli najdete i stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti, který bude umístěn tak jako minulý rok v Šafaříkových sadech před budovou muzea a to v termínu 11. - 12. 9. 2015 (od 9h do 17h). Kromě expozice ZpČAS tu najdete i stánek Hvězdárny a planetária Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech a oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.
Celý program Dnů vědy a techniky je mnohem obsáhlejší a na jeho prohlídku doporučujeme minimálně jeden den. Ohlasy veřejnosti na realizaci této popularizační akci v Plzni jsou velmi pozitivní a odráží se to i v návštěvnosti, která se u našich expozic zpravidla pohybuje kolem 10000 návštěvníků během obou dnů.
Podobně jako v předchozích letech budou moci návštěvníci naší expozice pozorovat sluneční fotosféru a chromosféru dovezenými dalekohledy. Za pomoci interaktivních exponátů se dozvíte, jak se měří vzdálenosti ve vesmíru. Pro ty nejmenší máme připravené různé stolní hry s astronomickou tématikou včetně mechanické stavebnice fiktivního robotického vozítka.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude instalováno jednoduché vypouštěcí zařízení, ze kterého bude možné postavenou vodní raketu odstartovat. Každou celou hodinu pak bude možné zhlédnout i ukázky startů raket na jiné alternativní pohony (lihové, TPH apod.).
Hvězdárna v Rokycanech na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP PlzeňHvězdárna v Rokycanech
Ve stánku Hvězdárny v Rokycanech se návštěvníci seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru. Může se jednat o zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zatmění Slunce je také rovněž speciálním typem zákrytu. Zákryty těles lze i počítačově simulovat. Ve stánku bude také možné návštěvníkům změřit jejich reakční doby. To je důležité nejen pro pozorování zákrytů, ale může to být důležité např. i pro řidiče. Součástí expozice bude i výstava: Astronomie převážně nevážně. Ta pohlíží na astronomii z neobvyklého úhlu.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni
Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, jak nám fyzika v domácnosti zjednodušuje život. Zjistěte, jaké z fyzikálních zákonitostí nalezneme v kuchyni, obýváku, koupelně či v dětském pokoji. Nebojte se. Ve skutečnosti to je jednoduché a bude vás to bavit.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČÚ na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015 Autor: HaP Plzeň
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024
